Jaké se učím básničky...

 

 

Táta náš šel na houby,

jestli on tam zabloudí.

Nezabloudí, těšte se,

on vám houby přinese.

Šel Janeček na kopeček,

hnal před sebou pět oveček.

A šestého berana

se zlatýma rohama.

 

Dobré ráno, dobrý den,

dneska máme krásný den.

Ruce máme na tleskání,

nohy zase na dupání.

Dobré ráno, dobrý den,

dneska zlobit nebudem!

 

 

Po kolejích jede vlak, klapou kola klapy klap.

Podél trati vedou sloupy, kdo je sečte není hloupý.

1, 2, 3, 4, 5 už to umíš na zpaměť.

Na ruce pět prstů máš, teď je klidně spočítáš.

 

 

 

 

 

 

Ve třídě Skřítci se děti učí tyto básničky:

 

 

 

Pohádka o koblížkovi

Zas už bude posvícení,                                        Koblížek se smíchy třese,

a v chaloupce mouka není.                                    kutálí se – a je v lese.

,,I  dědoušku, to by bylo!                                    Hned si s ptáčkem zazpívá,

Na koblížek ještě bylo,“                                      do světa se podívá.

-usmála se babička-                                          Pod břízou tu vidí sedět

tváře jak dvě jablíčka.                                        zajíce, co měsíc nejed:

Třískou v peci zatopila,                                       ,, Měsíc tu na tebe čekám!“

mlíčko vzala kočičce,                                           ,, A já se tě nepolekám!

hrstku mouky, co jí zbyla,                                    Chytře jsem se upekl.

koblížek má v chviličce.                                        Starouškům jsem utekl!“

,,Ty, kočičko, chyť si myšku                                 Koblížek se odkulil-

a nekoukej o koblížku!                                         mastný fíček po něm zbyl.

To si, dědo, pochutnáme!“                                  Vlk, co nejed devět let,

,, A co zbude-ptáčkům dáme.“                            koblížka by snědl hned.

Na pánvi se koblih smaží,                                   ,, Devět let na tebe čekám!“

voní to až na zápraží.                                          ,,  A já se tě nepolekám!

Slaďoučký je, baculatý-                                      Zajíc na mě měsíc čekal,

jak sluníčko kulatý.                                              taky se mě nenajed.

Do zlata se upekl-                                                 Taky jsem se nepolekal.

vychlad-oknem utekl.                                         A tobě uteču teď!“

,, Bábo, to je nadělení!                                        Jak zazpíval, tak i bylo.

Koblížek na okně není!“                                     Jen pár dorobků po něm zbylo.

 

Vidí dědu medvěda,                                           Zdravá zelenina

chlupatého Medjeda:                                          Řípa se vdávala,

,,  Já jsem medvěd Medjed,                               celer výskal,

co pět let med nejed.                                          mrkev tancovala

Pět let tu na tebe čekám!“                                 a křen pískal.

,,  A já se tě nepolekám!                                     Něco je kulaté,

Chytře jsem se upekl,                                          něco je hladké,

každému jsem utekl.“                                         něco je kyselé,

Jak zazpíval, tak i bylo.                                       něco zas sladké.

Jen se za ním zaprášilo.                                      Hrášek je kulatý,

Hluchá kmotra liška sní                                       čočka je hladká,

o tom, jak koblížka sní.                                       zelí je kyselé

Ve spaní se olizuje.                                               a mrkev sladká.

A koblížek- kde je? Tu je!

Na celý les zpívá hned:

,, Zajíc se mě nenajed,

vlk, co nejed devět let,

medvěd Medjed mě nesněd…“

…Liška udělala HAM-

a koblížek byl tentam.

 

 

Bačkůrky

Jára běhá věčně bos,

rozbolel ho z toho nos!

Pláče a dostal  kašel,

táta pro doktora zašel.

,,Vím co tě bolí, Jarouši,

bacil se o tebe pokouší.

Nebudeš hledat doktory,

když  budeš nosit bačkory!“

 

Ptačí rodina

Ať si vítr chladně fouká,

ať si jak chce hvízdá,

ptáci o to málo dbají,

mají přece hnízda.

Vesele si prozpěvují,

Přitlačí se k sobě,

teplo jako u kamínek

je jim v každé době.

 

Jablíčko

Jablíčko se kutálelo,

vůbec ho to nebolelo.

Podívej se,jak se koulí,

nemá ani  jednu bouli.

Kutálí se, kutálí,

to jsme se mu nasmáli.

 

 

Jak roste jablko

Na stromě se narodilo,

pětilistým kvítkem bylo.

Teď se směje červeně,

pojďte ke mně, snězte mě!

 

 

Parádní korále

Když tančí veverka na bále,

z čeho má parádní korále?

Z oříšků přece!

Natrhá si je na pasece.

 

Ochraptělá kukačka

Ochraptěla kukačka,

přišla domů plačky.

Zavolali doktora

-toho pro kukačky.

Doktor přišel, dostal dukát,

nařídil jí :,,Nesmíš kukat!“

Předepsal jí kloktadlo,

něco na mazání,

a hodiny s kukačkou

budou kukat za ni.

 

Dráček

Ahoj kluci,ahoj holky,

já jsem dráček z dračí školky.

S tátou jdeme pouštět draky,

jestli chcete, pojďte taky.

Podívejte, děti, draci vzduchem letí.

Nebojte se, leťte s nimi

přes hory a přes nížiny.

Draci nejsou jenom kluci,

dračice být také musí.

Večer, když je čas jít spát,

dračí sen si nechám zdát.

 

 

Semafor

Panáček nám říká:  „Stůj!“

Dobře si to pamatuj!

Ať jsi v mžiku na chodníku,

ze silnice upaluj!

Na můj povel zůstaň stát,

přebíhání nemám rád!

Uličníci v nemocnici

budou na mě vzpomínat.

I když mluvit neumí,

každý z nás mu rozumí.

Zelená se, zelená,

víme, co to znamená.

Dospělý i malé škvrně

přejde rychle, opatrně

křižovatku, zatáčku….

Děkujeme, panáčku!

O pohádce

Melu, melu pohádku

dopředu i pozpátku.

Elce, pelce do Pekelce,

začnu třeba o Popelce.

Ale povím sotva půlku,

vzpomenu si na Karkulku,

na chaloupku z perníku,

potom na pár vodníků.

S jelenem jdu na procházku

a potkáme Zlatovlásku,

pak Smolíčka Pacholíčka,

to už se mi klíží víčka.

A než najdu Budulínka,

všechno kolem tiše spinká.

 

 

Bobr

Víte jak si čistím zuby?

Kartáčkem a pastou z tuby.

Když má bobr zdravý chrup,

porazí i velký dub!

 

O sladkém perníku

Bába z Perníkové chaloupky

přijde možná brzy o zoubky.

Povídá se po okolí,

že ji všechny tuze bolí.

Perníku sní mnoho.

Asi to má z toho.

 

Stonožka tanečnice

Přihlásili stonožku do taneční školy.

Už po první hodině nožičky jí bolí.

Ještě prý tam neměli tak natvrdlou holku,

co se ani za měsíc nenaučí polku.

Často bývá po škole, nacvičuje kroky,

než si valčík zatančí, bude trvat roky.

Ať se snaží sebevíc, pletou se jí nohy.

Chudák malá stonožka, nemá k tanci vlohy.

 

Obdélník

Dvě strany tu delší jsou

a dvě kratší zůstanou,

dveře, dopis, lednice

či na boty krabice.

Trojúhelník

Trojúhelník, kýho výra,

vypadá jak kousek sýra

nebo značka ,,přednost dej“,

čekej, nikam nespěchej.

Kruh

Kruh je slunce, talíř, tečka,

had stočený do kolečka,

kruh je volant, koláč, míč,

kdopak půjde z kola pryč?

Čtverec

Stejné jsou tu všechny strany,

čtyři rohy, čtyři hrany,

dlaždice či šachovnice

nebo kostka stavebnice

 

Ve třídě Skřivánci se děti učí tyto básničky:

 

Dejte mi pastelku, nakreslím pejska.

Když bude hodný, budu ho mít rád

a když se bude pejskovi stejskat,

nakreslím dva pejsky, aby si mohly hrát.

Když bude hodný budu ho mít rád,

když bude zlobit, tak mu vyhubuju,

když bude kousat, tak ho vygumuju!

 

 

 

 

Ovoce a zelenina, to je život, to je síla.

Kdo jí mrkev, ředkvičky, ten je zdravý celičký.

 

 

 Ve třídě Gumídci se učí děti tyto básničky:

 

 

 

 

Vezmi žlutou tužku, namaluj si hrušku

a pod hrušku talíř, sláva ty jsi malíř!

 

 

Schovejte vánočku

Jé to voní vánočka...ta se rána nedočká.

Teď se zrovna v troubě líhne...hnědne, zlátne tam z té výhně.

A aby se nedrobila a aby se netřásla,

natřeme ji husím pírkem namočeným do másla.

 

 

Smrček

I když jsem jen šprček, říkají mi smrček.

Na vánoce u lidí, to se teprv uvidí!

Nazdobí mi větvičky, budu zářit celičký!